Oceány (Jménem tvým tě zavolám)

1. Voláš nás do mořských hlubin, těch neznámých, dalekých. Tam tě najdu, tam jsi skrytý, v hlubinách budu s vírou stát. R: Jménem tvým tě zavolám, nech oči mé uniknout vlnám, když voda stoupá. Duše má v Tobě spočívá. Já jsem tvůj a ty můj Král. 2. V hloubkách tvá milost přebývá, kroky tvé mě vedou dál. Když padám níž a strach mě sráží, ty nezradíš, u mě zůstáváš. R. B: Duchu veď mne, když má víra nezná hranic, po vodách nech mě projít, kamkoliv budeš chtít. Hlouběji, dál, než kam kroky mé mě vedou, ty posílíš víru mou přítomností svou. B2: Duchu veď mne, když má víra nezná hranic, po vodách nech mě projít, kamkoliv budeš chtít. Hlouběji, dál, než kam kroky mé mě vedou, ty posílíš víru mou přítomností svou.