Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože. (Žalm 42 + 43, OL122)

R. Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože! 1. Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: * kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář? R. Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože! 2. Vzpomínám, jak jsem putovával v zástupu, * jak jsem je vodíval k Božímu domu 3. s hlasitým jásotem a chvalozpěvem * ve svátečním průvodu. R. Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože! 4. Sešli své světlo a svou věrnost: * ty ať mě vedou a přivedou + na tvou svatou horu a do tvých stanů. R. Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože! 5. Pak přistoupím k Božímu oltáři, + k Bohu, který mě naplňuje radostí. * Oslavím tě citerou, Bože, Bože můj! R. Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože!