Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože. (Žalm 42 + 43, OL122)

Jako laň prahne po vodních bystřinách, tak prahne má duše po tobě, Bože. 1. Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: kdy už budu moci přijít a spatřit Boží tvář? Vzpomínám, jak jsem putovával v zástupu, jak jsem je vodíval k Božímu domu, 2. s hlasitým jásotem a chvalozpěvem ve svátečním průvodu. Sešli své světlo a svou věrnost: ty ať mě vedou a přivedou + na tvou svatou horu a do tvých stanů. 3. Pak přistoupím k Božímu oltáři, + k Bohu, který mě naplňuje radostí. Oslavím tě citerou, Bože, můj Bože!