Text
1. Když obracím tvář k nebi,
a srdce spínám v písní chval,
vnímám dobrotu a bezbřehou lásku,
s níž ses mi zcela, Bože, do rukou dal.
2. Nehodná střípků daru spásy,
k srdci Tvému přicházím,
šťastně vzhlížím k slunci Tvé krásy,
vděčná za milost, že smím Pane žít.
R: Jen chválím, jen chválím, jsi můj Bůh, Stvořitel můj.
Jen chválím, jen chválím, jsi můj Král.
3. Kdo jen jsem, že smím Tě chválit. (Kdo jen jsem, že velebím)
kdo jen Pane jsem, že smím
mít Tvé svaté tělo a krev jak cestu (smím po ní jít)
jež mě s láskou vede až před tvůj trůn.
4. Vím, že nemohla bych přijít (ó, Pane, jistě ne)
ani zpívat píseň chval,
kdybys neměl tak obrovskou lásku,
s níž jsi v bolestech za mě umíral.
R:
B: Kdo je jako Ty, Tebe velebím, jsi můj dobrý Pán.
Kdo je jako ty, Tobě se klaním, jsi vesmíru Král.
R: