Loretská hymna

1. Projdu temnotou, až uvidím ráno, půjdu tam, kde Tvoje svíce nocí zazáří. Projdu temnotou s Tebou, Maria, svým dětem, Matko, vléváš radost do tváří. Bůh Ti v malé chudé chýši tiše dává znát své plány a Ty šeptáš: „Pane, díky, jak krásné je Tvé přání.“ 2. Půjdu za Tebou s chudákem i králem, s těmi, kteří léta hledají náruč Tvou. Všechno soužení, jež svět svým dětem dává, přečti si v mých očích, když kráčím za Tebou. Bůh žil s Tebou v chudé chýši, jako dítě znal Tvou péči. Já zpívám: „Matko, díky za Tvou lásku, za cit Tvů_j.“ R: /: S písní jdu vstříc slávě jména Mari_a. Každý národ Tě chvá_lí, celá Evropa zpívá: „Jsi požehnaná_.“ :/ 3. Půjdu stejnou cestou, po níž Ty jsi šla Maria. Na volání Boží chci kývnout s pokorou. Jdeme stejnou cestou na rtech Tvoje slavné „staň se“, pomoz ať v nás květy pravdy nevadnou. Bůh se sklání k lidským chýším, jeho láska smývá rány. Já volám: „Pane díky,“ mohu zpívat: „Jsem Ti blí_ž.“ R2: /: Blíž chci Ti být, vzorem je mi Mari_a. Každý národ ji chvá_lí, celá Evropa volá: „Je požehnaná.“ :/