Noe

1. Snad jsem se, Hospodine, jenom přeslech: Hej, Noe, Noe, neboj, neboj, nač mi teď bude loď o osmi veslech? Hej, Noe, Noe, neboj, neboj. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. Vím, že svou mocí často slabé sílíš, hej, Noe, Noe, neboj, neboj, přesto chceš Hospodine po mně příliš, hej, Noe, Noe, neboj, neboj. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. R: Jak můžou svítit vyhaslé svíce? Ve tmě se bližní lehce očerní. Tohle už známe, nech toho více, naproti tobě jsme lid moderní. 2. Dav, ten se neptá, kdo je právě v právu, hej, Noe, Noe, neboj, neboj, dbá, aby sám jsem se stal jedním z davu, hej, Noe, Noe, neboj, neboj. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. Teď, když je stavba archy dobře v půli, hej, Noe, Noe, neboj, neboj, dej, ať dál naplňuju tvoji vůli, hej, Noe, Noe, neboj, neboj. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. R: 3. Seš, dobrý Hospodine, lidem k smíchu, hej, Noe, Noe, neboj, neboj, dnes místo pravdy frčí šminky hříchu, hej, Noe, Noe, neboj, neboj. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. Zůstávej, Pane, se mnou neustále, hej, Noe, Noe, neboj, neboj, tvá stavba blíží se už do finále, hej, Noe, Noe, neboj, neboj. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. Starej Noe zraje nám pro blázinec, ťuky ťuky na čelíčko, blázinec. Blázinec, blázinec…