Text
1. Proč se trápíš, proč se trápíš tím,
co nemáš v rukou svých,
proč se ztrácíš, proč se ztrácíš,
ve svých denních trápeních,
z duše roušku pryč si dej,
ať uvidíš něco víc,
k nebi jen se podívej,
je tam všechno nebo nic.
R: Právě padá z nebe mana.
2. Proč se skláníš, proč se skláníš
nad svou malou nevírou,
komu bráníš, komu bráníš
stát se lásky přemírou.
Dlaně nastav trochu výš,
někdo rozesmát tě chce,
poznáš dřív, jak uvěříš,
jak ti přímo do srdce
R.
B: Šel jsem dlouhou cestou tmou,
spásu příliš vzdálenou,
vyprahlostí spoutaný,
bídou lidskou zmítaný,
ze zajetí pomoz výš,
čekám až mě, Pane,
vysvobodíš,
vysvobodíš.
