Text
1. Toužím Tě teď chválit ztišením,
přání má všechna znáš.
Slova? Žádná slova nestačí.
Jsi jen Ty a Tvoje moc,
Ty a Tvoje láska,
Ty a Tvoje přítomnost...
A já?
Přijímám, přijímám, přijímáám...
2. Jako louka, kterou slunce políbí,
místo slov rozkvétá
a pije, když dáváš zemi déšť.
Tak tichý a trpělivý,
věrný a otevřený
chci být když mě navštívíš,
Pane můj v ztišení.