Já usmrcuji a já oživuji. (Dt 32, OL671)

R. Já usmrcuji a já oživuji. 1. Řekl jsem: „Jako prach bych je rozprášil, * památku na ně bych vyhladil mezi lidmi, 2. kdybych se nebál drzosti nepřátel, * kdyby mnou nezhrdali jejich protivníci. R. Já usmrcuji a já oživuji. 3. Ať neříkají: Naše moc zvítězila, * nebyl to Hospodin, který to všechno učinil! 4. Vždyť je to lid zbavený rozumu, * není prozíravý. R. Já usmrcuji a já oživuji. 5. Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc, * jak by mohli dva zahnat deset tisíc, 6. kdyby je neprodala jejich Skála * a Hospodin je neopustil? R. Já usmrcuji a já oživuji. 7. Blízký je den jejich zkázy, * rychle přijde osud jim stanovený, 8. neboť Hospodin se ujme práva svého lidu, * smiluje se nad svými služebníky.“ R. Já usmrcuji a já oživuji.