Text
1. Jako nebeští ptáci nesejí a nežnou,
do stodol nesklízí a přece živí jsou.
Cožpak není živoz náš cennější.
Kdo si jej sám jen o píď prodlouží?
2. Jako lilie polní nepracují, nepředou,
tak krásně nebyl oděn ani Šalamoun!
Jestliže tedy Bůh i trávu obléká
proč o svůj život tak velkou péči mám?
R: Ty mě nejlíp znáš, Otče můj,
do rukou Tvých svěřila (vložila) jsem život svůj,
Ty mě nejlíp znáš,]
Ty mě nejlíp znáš.
3. Co získám, když se odvrátím od Tvé tváře,
co ztratím, když se k Tobě přiblížím?
Což není věčný život náš cennější?