Text

1. Jako nebeští ptáci nesejí a nežnou, do stodol nesklízí a přece živí jsou. Cožpak není živoz náš cennější. Kdo si jej sám jen o píď prodlouží? 2. Jako lilie polní nepracují, nepředou, tak krásně nebyl oděn ani Šalamoun! Jestliže tedy Bůh i trávu obléká proč o svůj život tak velkou péči mám? R: Ty mě nejlíp znáš, Otče můj, do rukou Tvých svěřila (vložila) jsem život svůj, Ty mě nejlíp znáš,] Ty mě nejlíp znáš. 3. Co získám, když se odvrátím od Tvé tváře, co ztratím, když se k Tobě přiblížím? Což není věčný život náš cennější?