Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. (Žalm 119, OL602)

R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. 1. Bloudil jsem před svým pokořením, * nyní však dbám na tvůj výrok. R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. 2. Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní, * nauč mě svým příkazům. R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. 3. Dobře mi, že jsem byl pokořen, * abych se naučil tvým příkazům. R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. 4. Lepší je pro mě zákon tvých úst * než tisíce ve zlatě a stříbře. R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. 5. Vím, Hospodine, že spravedlivá jsou tvá rozhodnutí, * že jsi mě pokořil podle práva. R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ. 6. Ať je mi útěchou tvé milosrdenství, * jak jsi slíbil svému služebníku. R. Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, abych byl živ.