Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. (Žalm 32, OL593)

R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod, + k němu nedosáhnou. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. 6. Tys mé útočiště, (+) ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem.