Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. (Žalm 17, OL473)

R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 1. Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, * všimni si mého nářku, + popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů! R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 2. Ty sám posuď mou spravedlnost, * tvé oči vidí, co je správné. 3. Jestliže zkoušíš mé srdce, (+) zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, * nenalezneš na mně nepravosti. R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 4. Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, * popřej mi sluchu, slyš mé slovo! 5. Ukaž mi svou zvláštní milost + ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, * kdo se utíkají k tvé pravici. R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 6. Opatruj mě jako zřítelnici oka, * do stínu svých perutí mě ukryj. 7. Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, * až procitnu, nasytím se pohledem na tebe. R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe.