Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení. (Žalm 90, OL428)

R. Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení. 1. Dříve než se zrodily hory, (+) než povstala země a svět, * od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože! R. Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení. 2. Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach * a pravíš: (+) „Vraťte se, smrtelníci!“ 3. Neboť tisíc let je v tvých očích (+) jako včerejší den, který minul, * a jako noční hlídka. R. Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení. 4. Uchvacuješ je, (+) jsou jako ranní sen, * podobají se pučící trávě: 5. Zrána kvete a bují, * večer je skosena a vadne. R. Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení. 6. Nauč nás počítat naše dny, * ať dojdeme k moudrosti srdce. 7. Obrať se, Hospodine, (+) jak dlouho ještě budeš čekat? * Slituj se nad svými služebníky! R. Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení.