Sešli svého ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země. (Žalm 104, OL317)

R. Sešli svého ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země. 1. Veleb, má duše, Hospodina! * Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru veliký! 2. Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! * Všechno jsi moudře učinil, + země je plná tvého tvorstva. R. Sešli svého ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země. 3. Všichni čekají od tebe, * že jim dáš obživu v pravý čas. 4. Ty jim dáváš, a oni sbírají, * otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary. R. Sešli svého ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země. 5. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, * a obnovuješ tvář země. 6. Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, * ať se Hospodin těší ze svého díla! R. Sešli svého ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země. 7. Chci zpívat Hospodinu, pokud žiji, * opěvovat chci svého Boha, dokud budu. 8. Kéž se mu líbí má píseň: * má radost bude v Hospodinu. R. Sešli svého ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země.