Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. (Žalm 17, OL252)

R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 1. Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, * všimni si mého nářku, + popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů! R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 2. Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, * nezakolísaly mé nohy. 3. Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, * popřej mi sluchu, slyš mé slovo! R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe. 4. Opatruj mě jako zřítelnici oka, * do stínu svých perutí mě ukryj. 5. Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, * až procitnu, nasytím se pohledem na tebe. R. Až procitnu, Hospodine, nasytím se pohledem na tebe.