Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě. (Žalm 138, OL75)

Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě. 1. Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, žes vyslyšel slova mých úst. Budu ti hrát před anděly, vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu 2. Slavit budu tvé jméno pro tvou dobrotu a tvou věrnost, neboť nade vše jsi zvelebil své jméno a své zaslíbení. Když jsem volal, vyslyšels mě, v mé duši jsi rozhojnil sílu. 3. Zachraňuje mě tvá pravice. Hospodin pro mě dokončí, co začal. Hospodine, tvá dobrota trvá na věky, dílo svých rukou neopouštěj!