Blaze tomu, kdo svou naději vložil do Hospodina. (Žalm 1, OL20)

Blaze tomu, kdo svou naději vložil do Hospodina. 1. Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, + a nezasedá ve shromáždění rouhačů, ale má zalíbení v Hospodinově zákoně a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí. 2. Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů, ve svůj čas přináší ovoce, listí mu nevadne a daří se mu vše, co koná. 3. Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak: jsou jako pleva rozvátá větrem, vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných skončí záhubou.