Já k Tobě, Pane, zřím

1. Já k Tobě, Pane, zřím a celým srdcem svým o milost lkám; po cestách šel jsem zlých, jak šarlat můj je hřích: ó, skryj mne v ranách a spas mne sám. 2. Od rána do noci kdybych lkal v nemoci, vše marné jest! Bychť prošel světa kruh, chtěl tak svůj splatit dluh, nic na to nedá Bůh: On svých má cest! 3. Pln lásky k člověku milého od věků nám Syna dal, svých sli bů nemění: kdo k smrti znaveni, v Něm mají spasení, zdroj věčných chval. 4. Tvá krev, ó, Ježíši, je oběť nejvyšší – smývá můj hřích. Ó, slyš a pojď mi vstříc, já toužím víc a víc zřít tvoji jasnou líc tam v nebesích.