Spočívejte již v pokoji

1. Spočívejte již v pokoji vy, které sotva znal svět, jež jste padlo v krátkém boji, co podťatý kosou květ; i vy, jenž jste z těla ven po dlouhém soužení jen vyšli na hlas Páně vděčně; spočívejte tiše, věčně. 2. Vy, co jste o svět nestáli, vždy na nebe myslíce, věrně povinnost konali i po trní chodíce, jež jste velké oběti museli přinášeti, proto bezděk se loučili od práce; buď vám sen milý. 3. I vy, co jste toužívali po srdci jen jediném; avšak často truchlívali v duchu i víře tiché, že vás nikdo konečně nemiloval srdečně; přece jste jen svět žehnali; dej vám Bůh ráj lásky stálý. 4. Též i vy, co jste neměli pokoj v boji života, jež jste proti zlosti smělí tam, kde byla dřímota, křísili život nový, Ducha pravdy, hotový k zmužilému ctnosti činu; spočívejte v Hospodinu. 5. Ach, i vy, mé drahé duše, jenž jste mne milovaly, pokud ještě v zemském rouše se mnou jste přebývaly, jež jste mne vždy těšily, vždy mi dobře činily; přijměte tu slzu vděčnou a Bůh dej nám radost věčnou.