Slyš, poutníče

1. Slyš, poutníče, v tom hlučném světa reji, co tichá místa hrobů smutně pějí: Člověče, prach jsi jednou po všem zesneš a v prach zas klesneš! 2. Co srdce tvé si zemských tužeb snilo, cos milovával, tvou co pýchou bylo, to kdys tvé mroucí oko slzou zrosí a smrt to zkosí. 3. Ať radostmi neb štěstím Bůh tě vedl, neb ať jsi s pláčem bídy chléb zde jedl, přec konec jen je na smrtelném loži a pak soud Boží. 4. I když smrt přijde, neděsí svou mocí! Nám hvězdy svítí do hrobu až noci, toť sliby věrné Krista vzkříšeného, a my jsme jeho! 5. Nuž, lide Boží, za Ním, věrně za Ním vždy cestou víry, bratří milováním! Až dobojujem a až dotrpíme, s Ním zvítězíme!