Text

1. S bratrem zesnulým teď se rozžehnáme, v lásce dar smutný na hrob mu dáváme, trochu té čerstvé pohozené hlíny rukou sousedů, přátel a rodiny, přátel a rodiny. 2. Návrat v zemi sem, v náruč matky rodné, posléz všechněm nám údělem připadne. Každé pouti tu, která světem vodí, odpočinutí jako přístav lodi, jako přístav lodi. 3. V krátku s bratrem svým my se zas spatříme, temným údolím v světlo až vstoupíme. Poutník znavený odpočal po běhu, ale povstane po svém tu noclehu, po svém tu noclehu. 4. Bože, náš mrtvý v domě tvém přebýval, manu tvou jídal, tvář tvou hledal, vzýval, na tvou milost vždy spoléhal bezpečně. Dej, ať duše mu odpočine věčně, odpočine věčně!