Text
1. S bratrem zesnulým
teď se rozžehnáme,
v lásce dar smutný
na hrob mu dáváme,
trochu té čerstvé
pohozené hlíny
rukou sousedů,
přátel a rodiny,
přátel a rodiny.
2. Návrat v zemi sem,
v náruč matky rodné,
posléz všechněm nám
údělem připadne.
Každé pouti tu,
která světem vodí,
odpočinutí jako přístav lodi,
jako přístav lodi.
3. V krátku s bratrem svým
my se zas spatříme,
temným údolím
v světlo až vstoupíme.
Poutník znavený
odpočal po běhu,
ale povstane po svém tu noclehu,
po svém tu noclehu.
4. Bože, náš mrtvý
v domě tvém přebýval,
manu tvou jídal,
tvář tvou hledal, vzýval,
na tvou milost vždy
spoléhal bezpečně.
Dej, ať duše mu odpočine věčně,
odpočine věčně!