Text
 1. S bratrem zesnulým
teď se rozžehnáme,
v lásce dar smutný
na hrob mu dáváme,
trochu té čerstvé
pohozené hlíny
rukou sousedů,
přátel a rodiny,
přátel a rodiny.
2.	Návrat v zemi sem,  
v náruč matky rodné,   
posléz všechněm nám  
údělem připadne.  
Každé pouti tu,  
která světem vodí,   
odpočinutí jako přístav lodi,   
jako přístav lodi.
3.	V krátku s bratrem svým 
my se zas spatříme,  
temným údolím  
v světlo až vstoupíme.  
Poutník znavený   
odpočal po běhu,  
ale povstane po svém tu noclehu,  
po svém tu noclehu.
4.	Bože, náš mrtvý   
v domě tvém přebýval,   
manu tvou jídal,   
tvář tvou hledal, vzýval,  
na tvou milost vždy  
spoléhal bezpečně.  
Dej, ať duše mu odpočine věčně,  
odpočine věčně!