Nadešla chvíle loučení

1. Nadešla chvíle loučení, však v naději se zas vzbudí, vždyť není věčně ztraceno, co Bohem bylo vzníceno! 2. Je duše živa v Bohu svém, a tělo smutné padá v zem. I je Bůh v slávu promění v den slavný těla vzkříšení. 3. Co země je a země stín, teď padá tiše v země klín a z země vstane jednou zas, až zazní mocný Páně hlas. 4. Zde snášel mnohé úzkosti; teď v blahé Boží blízkosti dle svaté víry naděje zdráv věčným jarem okřeje. 5. Je po všem časném soužení, když dal Bůh dobré skončení. Kdo tiše nes zde Kristův kříž, i hrobem došel k nebi blíž. 6. Je pohřbena již bída dne a s tělem hrob se zapadne. Však duše pout svých zbavena již veselí se u Pána. 7. Tělo spí zde svůj smrti sen! A pokud nám plá žití den, nechť strojíme se v bdělosti jít za Ním k branám věčnosti. 8. V tom Kristus sám nás posiluj! V Něm máme pomoc a díl svůj. Kdo s Ním jde v smrti úzkosti, vždy projde k nebes radosti.