Již Pane, sluhu svého

1. Již Pane, sluhu svého z běd světa marného rač v pokoji přijmouti a k sobě sám vzíti, neb již právě viděly, mé oči spatřily tvé předrahé spasení v hojném potěšení. 2. To, které jsi zaslíbil a jež jsi připravil, před obličejem lidským, zvláště izraelským. Již Kristus pomazaný, tvůj Syn na svět daný, svůj lid z hříchů vyprostil, svou smrtí je spasil. 3. Ó, přijdiž, Pane milý, vnitřní přidej síly, abych Tě očekával, v Tě věřil a doufal. V tvé ruce, Bože silný, v slibech pravdo mluvný, poroučím ducha svého, spas ho s tělem jeho. 4. Neboť mne sám vykoupil, svou krví očistil; vůdce spasení mého, do ráje věčného, veď mne z pouhé milosti, v zásluh svých hodností, ať na tvou slávu hledím, na věky Tě chválím.