Jak krásně zas svítí slunce

1. Jak krásně zas svítí slunce na obloze nebeské, jek mocně ono ovoce zas občerstvuje zemské, jehož nám Bůh z milosti přeje k naší živnosti. 2. Buďme z takového vděční božského dobrodiní, přinesme Mu za ně všichni radostné díkčinění, neb hoden je vší chvály Otec náš neskonalý. 3. Hoden je On, bychom jeho vůli vděčně plnili a v čas utrpení svého na Něj se spoléhali, Jemu s vděčností srdce po všecky dny sloužíce. 4. Tobě tedy budiž cele život náš posvěcený, Otče, v dobrotě i síle nade vše vyvýšený! Jen nás žehnej na věčnost tvá božská dobročinnost.