Text
1. S Ježíšem chci věrně v každou chvíli
putovati světa údolím:
On mne šťastně k mému vede cíli,
v dům i v srdce mír se hostí s Ním.
2. S Ním chci jíti, nechť se co chce děje,
k věčnému jenž vodí pokoji,
a kdy tělo mé se hrůzou chvěje,
duše má se zlého nebojí.
3. Nechať hory, lesy, skály, moře
obtížnou mi cestu působí,
Pán, jenž v rozkoš změnit umí hoře,
vítězstvím mne posléz ozdobí.
4. On když vůdcem mým a rádcem stále,
tu se cíle jistě neminu
a když strast mne potká nenadále,
vroucněji se k Němu přivinu.
5. Ne vždy vonné zdobí cestu kvítí,
také trním často poseta.
Budiž, chceli někdy Pán tak míti,
vždyť i v trní růže rozkvétá.
6. A když přiblíží se posléz doba,
když i já svůj časný skončím běh,
mé když síly zchvátí smrti mdloba,
dej mi šťastně zříti blaha břeh!
7. Na tvou milost spouštím já se zcela,
Jezu můj, a vím, že nezhynu;
když pak sprostíš duši vazby těla,
přijmi tam mne v nebes otčinu.