Text

1. S Ježíšem chci věrně v každou chvíli putovati světa údolím: On mne šťastně k mému vede cíli, v dům i v srdce mír se hostí s Ním. 2. S Ním chci jíti, nechť se co chce děje, k věčnému jenž vodí pokoji, a kdy tělo mé se hrůzou chvěje, duše má se zlého nebojí. 3. Nechať hory, lesy, skály, moře obtížnou mi cestu působí, Pán, jenž v rozkoš změnit umí hoře, vítězstvím mne posléz ozdobí. 4. On když vůdcem mým a rádcem stále, tu se cíle jistě neminu a když strast mne potká nenadále, vroucněji se k Němu přivinu. 5. Ne vždy vonné zdobí cestu kvítí, také trním často poseta. Budiž, chceli někdy Pán tak míti, vždyť i v trní růže rozkvétá. 6. A když přiblíží se posléz doba, když i já svůj časný skončím běh, mé když síly zchvátí smrti mdloba, dej mi šťastně zříti blaha břeh! 7. Na tvou milost spouštím já se zcela, Jezu můj, a vím, že nezhynu; když pak sprostíš duši vazby těla, přijmi tam mne v nebes otčinu.