Náš život jako letní den

1. Náš život jako letní den má stín slunce jas, než v krátce mizí jako sen a nevrátí se zas. Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás, zvadlý květ ku večeru – ráno měl svou nádheru. 2. Však tato žití chvilenka je drahý spásy den, v němž rozséváme seménka pro nekonečnou žeň. Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás, zvadlý květ ku večeru – ráno měl svou nádheru. 3. Nuž, pracuj každý za rána, neskládej ruce v klín, by práce byla zdolána, než přijde smrti stín. Jako sen pomíjí čas, kterým Pán daří nás, zvadlý květ ku večeru – ráno měl svou nádheru. 4. Jak šťasten, kdo svůj práce čas zde věrně naplní, jej přivítá pak nebes jas a věčné spasení. Jako sen pomíjí čas, kterým Pán da ří nás, zvadlý květ ku večeru – ráno měl svou nádheru.