Text

1. Stvoř ze mě svojí lásky proud, kde nenávisti žár začíná žhnout, než křivdou žít, znát tvé odpuštění, jež suchou poušť v zahradu promění. Spíš těšit nežli těšenými být, i druhé, nejen se, podepřít. Smír přinášet; každý z nás to ví, že tvé lásky je všude potřebí. 2. Stvoř ze mne pramen lásky své, ať uzoufaným svitne naděje. Kde temno vládne, přijď se světlem svým jež dává radost všechněm plačícím. Spíš těšit nežli těšenými být, i druhé, ne jen sebe, podepřít. Smír přinášet; každý z nás to ví, že tvé lásky je všude potřebí. 3. Chceme Tě, Pane, více znát. Uč dávat tam, kde chceme pouze brát. Kdo z lásky bližním vydal vše, co má, od Krista věčný život přijímá. Spíš těšit nežli těšenými být, i druhé, nejen se, podepřít. Smír přinášet; každý z nás to ví, že tvé lásky je všude potřebí.