Ó, blahoslavený člověk

1. Ó, blahoslavený člověk, který v dobrém tráví svůj věk, neoblibuje lidskou lest, k vůli svému Bohu živ jest. 2. Který vida bezbožného a v své mysli svévolného, nechce ho následovati, hledí se dobře chovati. 3. V zákoně Páně raději má svou rozkoš i naději, v něm se ve dne, v noci těší, že ho v ničem neopustí. 4. Ten podobný bude stromu při vodách zasazenému, který bude bujně růsti, rozkládaje ratolesti: 5. Ten i ovoce ponese, mnohý užitek přinese, nic se nebude kaziti, než všecko dobře dařiti. 6. Ale ne tak zlému bude, ten poctivosti pozbude, podobný je prachu v poli, s nímž hrá vítr po své vůli. 7. Nebo cesta spravedlivých v svaté modlitbě bedlivých, vždycky Bohu známa byla a dobře se Mu líbila.