Kdo se poddává

1. Kdo se poddává pod stráž Pánu svému, srdcem celým jen pevně doufá Jemu, směle potom dí: Obránce mám v Bohu, přístrachů všech prost pevně státi mohu, pevně státi mohu. 2. On tě velikých uchrání příkrostí, zhouby povětří, všeliké úzkosti, v stínu křídel svých bezpečně tě schová, skryje pod nimi milost vždycky nová, milost vždycky nová. 3. Jeho statečnost štít a zbraň je mocná; s nimi bude tvá duše nebojácná, když strach zděsí tě v těžké noční chvíli, byť i střely zlé ve dne v skráň tě bily, ve dne v skráň tě bily. 4. I děls Pánu pak: Naděje Tys jistá! A Bůh nejvyšší útočiště schystá, nepostihne tě příhoda zlá žádná, aniž potká tě v domě škoda zrádná, v domě škoda zrádná. 5. Káže andělům svým tě opatrovat; kamkoliv kdy jdeš, budou tebe chovat věrnou rukou svou, abys šel dál snáze, nohu nezranil v kamenité dráze, v kamenité dráze. 6. Slyš, co mluví Pán: Kdo lne v lásce ke Mně, na Mne spolehnuv, jsa Mě oddán věrně, Já ho v žádném též strachu neponechám, vzpomenu naň Já, ku pomoci spěchám, ku pomoci spěchám. 7. Jeho volání k mému přijde sluchu, v každém soužení, v kaž dém světa ruchu má stráž bude s ním a mé požehnání do let posledních sprovodí a schrání, sprovodí a schrání.