Já kláním se

Já klaním se té lásce svaté, jež v Kristu nám se zjevuje, a proudu milosti té vzňaté se dávám, jenž k nám směruje. Ne na sebe já pamatuji, než v moře lásky sestupuji. 2. Ó, jak se ke mně skláníš něžně, vždy po mně touží srdce tvé! Tvou láskou přitahován snažně všechno Ti dávám, co je mé. Tys připojil mne, Bože, k sobě, Ty ke mně lneš a já zas k Tobě. 3. Já vím, že Tebe musím míti, tvůj musím býti napořád. Život ni ráj mi nikdo z lidí na zemi této nemůže dát. Jen v Tobě pokoj, v Tobě radost, Ty sám mým tužbám činíš zadost. 4. Kéž jméno tvé, ó, Jezu milý, se navždy vtiskne v mysl mou; tvá láska věrná v každou chvíli mne naplňuj a vládni mnou – ať v slovu, v skutku, v počínání je znát mé v Kristu přebývání.