Text
 1. Kdo jen na Boha se spoléhá
a v Něm skládá svou naději,
nechť jak chce kříž na něj doléhá,
to vše přemůže snadněji.
Bůh se svých ve dne i v noci
ujímá, dává pomoci.
2.	Když se vstříc věrným zlý svět klade   
a jich bezživotí hledá,   
tu Bůh, co zřídil v věrné radě,   
lidské síle změnit nedá.  
Byť svět povstal se vší zbrojí,  
když chce Bůh, to slovem kojí.
3.	Co pomůže naše starání?  
Co naše volání, běda?  
Nic, než že v každém ranním vstání  
srdce v slzách se usedá;  
naším plá čem a žalostí  
rozmáháme své těžkosti.
4.	Ach počkej, duše milá, málo,  
a přestaň na vůli Boží.  
Co se kdy z vůle Boží stalo, 
to vedlo k věčnému zboží,  
Bůh, jenž nás vy volil sobě,   
ví sám o naší potřebě.
5.	On zná čas příhodný pomoci  
a ví, v čem potřebu máme,  
když jen my k Němu dnem i nocí  
beze lsti věrně voláme;  
to dřív, než se domníváme,  
jeho milost uhlídáme.
6.	Ty zůstávej na cestě Boží / 
a konej věrně své věci; / 
spolehni se na věčné zboží, / 
Bůh tě bude mít v péči; / 
věř, že kdo se na Něj spouští, / 
toho nikdy neopouští.