Text

1. Kdo jen na Boha se spoléhá a v Něm skládá svou naději, nechť jak chce kříž na něj doléhá, to vše přemůže snadněji. Bůh se svých ve dne i v noci ujímá, dává pomoci. 2. Když se vstříc věrným zlý svět klade a jich bezživotí hledá, tu Bůh, co zřídil v věrné radě, lidské síle změnit nedá. Byť svět povstal se vší zbrojí, když chce Bůh, to slovem kojí. 3. Co pomůže naše starání? Co naše volání, běda? Nic, než že v každém ranním vstání srdce v slzách se usedá; naším plá čem a žalostí rozmáháme své těžkosti. 4. Ach počkej, duše milá, málo, a přestaň na vůli Boží. Co se kdy z vůle Boží stalo, to vedlo k věčnému zboží, Bůh, jenž nás vy volil sobě, ví sám o naší potřebě. 5. On zná čas příhodný pomoci a ví, v čem potřebu máme, když jen my k Němu dnem i nocí beze lsti věrně voláme; to dřív, než se domníváme, jeho milost uhlídáme. 6. Ty zůstávej na cestě Boží / a konej věrně své věci; / spolehni se na věčné zboží, / Bůh tě bude mít v péči; / věř, že kdo se na Něj spouští, / toho nikdy neopouští.