Spasiteli, v péči svou

1. Spasiteli, v péči svou rač mne vzíti laskavou, v pastvách, jež jsi připravil, se svým stádem dal mi díl, kde tvé ovce v každý čas přemilý tvůj slyší hlas. 2. Kdo jest, jenž těm uškodí, nad nimiž tvé oko bdí? Byť i starý nepřítel, řvoucí lev, je obcházel, přes vší jeho zlost i lest vítězství jim jisté jest. 3. I když bývá jíti jim stínu smrti údolím, tím Ty více, Pane náš, lásky zdroj jim otvíráš, k nim se vineš blíž a blíž; rádi pak svůj nesou kříž. 4. Spasiteli, v péči svou rač mne vzíti laskavou, vlož na mne své znamení na jistotu spasení, ať mne nic již z ruky tvé, dobrý Pane, nevyrve.