Mně dostalo se slitování

1. Mně dostalo se slitování, ač lásky nehoden jsem byl. Je div to, po němž v pyšném přání, byv hrd, jsem nikdy netoužil. Teď šťasten jsem a div ten ctím a Slitovníka velebím. 2. Já hněvu zasloužil a trestu, ale Bůh na milost mne vzal; sám jeho Syn mi přines zvěst tu, když život, sebe za mne dal. A odkud, proč dar blahý ten? To pouhé slitování jen, to pouhé slitování jen. 3. To pějí, Bože, moji rtové, toužím to říci každému, že vše, co jsem, jen milost slovem, již udělils mi bídnému. Kořím se Ti, tvou milost ctím, Tě, Slitovníka, velebím, Tě, Slitovníka velebím. 4. Jedině tím se chlubím směle, že slitování došel jsem; v Něm pohřížen jsem vírou cele, to nevyrve mi peklo, zem! V Něm volám k Tobě, i když mdlím, v Něm i v den smrti zvítězím, v Něm i v den smrti zvítězím. 5. Již tedy ve tvém slitování, můj Jezu, pouť svou vykonám. Chválím Tě za tvé zmrtvýchvstání, než vejdu k Tobě v nebes chrám. Tam pak, tam věčně budu žít, tvé slitování velebit, tvé slitování velebit. Polsky Ułaskawienia dostąpiłem, któregom nie był godzien ja, choć w pysze swojej nim gardziłem. Sprawiła jednak łaska Twa, że dziś szczęśliwe serce me w dziękczynnym pieniu korzy się, w dziękczynnym pieniu korzy się.