Když jsme v největším soužení

1. Když jsme v největším soužení a ze všech stran obklíčeni, nemáme žádné pomoci, staráme se ve dne, v noci. 2. Tedy naše potěšení v světě žádné jiné není, než abychom spolu všichni Tebe, Bože, vyznávali. 3. Své srdce k Tobě pozdvihli, pravé pokání činili, žádali vin odpuštění a v těžkostech polehčení. 4. Jakož jsi nám všem zaslíbil, každému, kdo by Tě prosil, ve jménu Ježíše Krista, že má býti prosba jistá. 5. Proto k Tobě přicházíme, naši úzkost předkládáme, poněvadž jsme opuštěni a v zármutcích postaveni. 6. Nehleď na naše hřešení, ale na své zaslíbení; buď nám v úzkostech přítomný a dej hříchů odpuštění. 7. Bychom Tě mohli poznati, celým srdcem děkovati, Tobě vždy poslušní býti a na věky Tě chváliti.