Ó, kéž bych tisíc jazyků měl

1. Ó, kéž, bych tisíc jazyků měl a tisícerá ústa k nim, bych lépe než kdo jiný uměl ze hloubi srdce s plesáním vždy novou zapět píseň chval o tom, co Bůh mi z lásky dal. 2. Můj dobrý Jezu, díky vřelé rač přijmout, že svou drahou krev jsi pro mou spásu vylil cele. Nechť slaví Tě můj vděčný zpěv, že, učiniv mne svobodným, jsi majetkem mne nazval svým. 3. Dík nechť zní Tobě, čest a sláva, ó, Bože, jenž jsi Svatý Duch! Tvé svědectví mi pokoj dává, jsem Boží dítě bez zásluh, a mámli užitečný být, jen Ty to můžeš způsobit. 4. Ach, přijmi skromnou chválu moji, můj Pane, jak zní z časnosti, než přeneseš mne v říši svoji, chci s větší zpívat vroucností. Až s anděly mne spojíš tam, pak lepší píseň zazpívám.