Text
1. Kráčím svou cestou,
někdy plnou slunce,
někdy mě vede tmou.
Dost často padám,
s bolestí se zvedám,
vtom stojím před branou.
2. Na zašlé bráně
nápis na veřeje
kdosi dávno vryl:
,,Jsi pozván, vejdi!",
tři slova do kamene,
čas je téměř smyl.
3. Nesměle ťukám,
snad je otevřeno,
mlčky naslouchám.
Brána se otvírá,
slyším svoje jméno,
někdo zve mě dál.
R: Pojď, to jsem já,
ten, komu scházíš,
dobře Tě znám od dávných dní.
Vím, co hledáš
a už dlouho, každý den
čekám.