Zní, zní, zní

Zní, zní, zní hlas temný, tichý, zní, zní, zní v poušti volání. Zní, zní, zní: zvažte své hříchy, ještě pozdě není, je čas pokání. 1. Už se zvedá vítr, plevy rozežene, vítr soudce, který sklizeň provívá. Sekera se zatne do suchého kmene, žárem sálá výheň, výheň ohnivá. 2. Už se zvedá vítr, který zrno čistí, žeň hospodáře čeká, sýpky nachystal, běda všechněm, kteří jsou si sebou jistí, běda tomu domu, co na písku stál. Zní, zní, zní hlas temný, tichý, zní, zní, zní v poušti volání. Zní, zní, zní: zvažte své hříchy, ještě pozdě není, je čas pokání.