Text
1. Zkusme sami sebe,
zda pravou víru máme
a zdali pořádek spasení
dobře známe;
neb bez té známosti
a bez víry v Krista
spasení nedojde křesťan,
je věc jistá.
2. Kristus dí: „Ne každý,
kdo říká: Pane, Pane!
do království mé ho
věčného se dostane;
ale ten, kdo činí
vůli Otce mého,
ten bude účasten
života věčného.“
3. Pravou víru sami
znovuzrození mají,
kteří se svévolných
hříchů vždy vystříhají;
ti vždycky účastni
jsou Boží milosti,
pokud zde trvají
v pravé pobožnosti.
4. Takové pak víry
toť je jisté znamení:
ochotné a stálé
vůle Boží plnění;
taková víra má
být s láskou spojena
a vždycky dobrými
skutky ozdobena.
5. Chcešli, ó, hříšníče,
pravé víry dojíti,
musíš se v pokání
zas s Bohem svým spojiti,
slovo Krista Pána
věrně milovati
a Duchu Božímu
neodporovati.
6. Ó, Bože jediný,
dárce dobrého všeho!
Dej nám všechněm víry
nabýti z slova svého;
dej, ať ji do smrti
stále zachováme,
a tak běh života
šťastně dokonáme.