Text

1. Zkusme sami sebe, zda pravou víru máme a zdali pořádek spasení dobře známe; neb bez té známosti a bez víry v Krista spasení nedojde křesťan, je věc jistá. 2. Kristus dí: „Ne každý, kdo říká: Pane, Pane! do království mé ho věčného se dostane; ale ten, kdo činí vůli Otce mého, ten bude účasten života věčného.“ 3. Pravou víru sami znovuzrození mají, kteří se svévolných hříchů vždy vystříhají; ti vždycky účastni jsou Boží milosti, pokud zde trvají v pravé pobožnosti. 4. Takové pak víry toť je jisté znamení: ochotné a stálé vůle Boží plnění; taková víra má být s láskou spojena a vždycky dobrými skutky ozdobena. 5. Chcešli, ó, hříšníče, pravé víry dojíti, musíš se v pokání zas s Bohem svým spojiti, slovo Krista Pána věrně milovati a Duchu Božímu neodporovati. 6. Ó, Bože jediný, dárce dobrého všeho! Dej nám všechněm víry nabýti z slova svého; dej, ať ji do smrti stále zachováme, a tak běh života šťastně dokonáme.