Text
 1. Zkusme sami sebe, 
zda pravou víru máme
a zdali pořádek spasení 
dobře známe;
neb bez té známosti 
a bez víry v Krista
spasení nedojde křesťan, 
je věc jistá.
2.	Kristus dí: „Ne každý,  
kdo říká: Pane, Pane!  
do království mé ho   
věčného se dostane;  
ale ten, kdo činí   
vůli Otce mého,  
ten bude účasten  
života věčného.“
3.	Pravou víru sami  
znovuzrození mají,  
kteří se svévolných   
hříchů vždy vystříhají;   
ti vždycky účastni  
jsou Boží milosti,   
pokud zde trvají   
v pravé pobožnosti.
4.	Takové pak víry  
toť je jisté znamení:   
ochotné a stálé   
vůle Boží plnění;   
taková víra má  
být s láskou spojena   
a vždycky dobrými 
skutky ozdobena.
5.	Chcešli, ó, hříšníče,   
pravé víry dojíti,   
musíš se v pokání  
zas s Bohem svým spojiti,  
slovo Krista Pána  
věrně milovati   
a Duchu Božímu  
neodporovati.
6.	Ó, Bože jediný,   
dárce dobrého všeho!   
Dej nám všechněm víry   
nabýti z slova svého;   
dej, ať ji do smrti  
stále zachováme,   
a tak běh života  
šťastně dokonáme.