Kam chvátáš srdce mé

1. Kam chvátáš srdce mé, již příliš ztrápené? Chci k Sijónu se bráti a před Bohem tam státi. Byť za moře jsem zašel, i tam Ty bys mne našel. 2. Mé břímě těžké dost a veliká má zlost; však Kristus, Boží símě, již převzal moje břímě; neb krví svou vše dluhy zaplatil za své sluhy. 3. Chrám, ten jest hříšných stan, tam bral se publikán, tam vyznal s upřímností své těžké nepravosti, tam volal k Bohu svému, by milostiv byl jemu. 4. A proto k Otci též, ó, synu, přímo běž a pros Jej bez ustání o jeho smilování. Uslyší vševědoucí Bůh modlitby tvé vroucí.