Já k Tobě, Hospodine

1. Já k Tobě, Hospodine, ze srdce hloubi lkám, hle, v těžkém nářku hynu, k Tobě se utíkám. Rač sklonit se znova, slyš pokorný můj hlas a lékem svého slova mě uzdravuj a spas! 2. Kde jinde bych se svlažil, kde jinde spokojím? Vím, kdybys hříchy vážil, že stěží obstojím. Tvá ruka přelaskavá zná hoj ně odpouštět a stačí Ti, když vzdává čest Tobě hříšný ret. 3. Jen Tebe unavená má duše vyhlíží; umdlévá, ptá se, sténá, kdy Pán se přiblíží? Jak strážní v temnu noci čekají jitra svit, tak touží bez pomoci ve tvář tvou popatřit. 4. Nuž čekej, Izraeli, mračna se rozstoupí; Pán přijde, rozveselí a tebe vykoupí. A prodléváli chvíli, přec přijde posléz včas a v slitování schýlí se ke tvé skráni zas.