U stolu tvého církev tvá

1. U stolu tvého církve tvá zvěstuje, Ježíši, tvou smrtí že jsme spaseni, poklade nejvyšší. Tys věčně smířil s Otcem nás, Spasení dokonáno jest; tvá oběť věčný platí čas. za to buď Tobě věčná čest, ó, Pane náš, od církve, Pane náš! 2. Slyš, světe, církve Boží hlas: / Pán Ježíš, Boží Syn, / na kříži umřel bolestně / za břímě našich vin. / Ó, hříšníci, my zvěstujem / hynoucím v hříších duším všem: / Ježíš, Syn Boží, z lásky k vám / dal Bohu v oběť sebe sám; / ó, světe, slyš / hlas církve, světe, slyš! 3. Chléb, který tady lámeme, / náš Pane, svědčí nám, / že jistotně jsi tělo své / dal v oběť za nás sám. / My těšíme se z toho již, / žes, Jezu, strpěl za nás kříž. / Tvé rány, tvoje zsinalost / jsou lék náš, zdraví, sláva, skvost, / ó, mano Ty, / ó, nebes mano Ty! 4. A kalich, z něhož pijeme, / smlouva v krvi tvé, / cos vylil za nás, Ježíši, / z převelké lásky své. / Náš hřích je smyt a smířen Bůh! / To stvrzuje nám svatý Duch. / My jednota jsme dítek tvých, / ó, Otče, jenž jsi v nebesích, / ó, Otče náš, / ó, Bože, Otče náš! 5. Při stolu tvém se těšíme, / že brzo přijdeš již. / Ó, Hlavo církve, nemeškej / a prosbu naši slyš: / My s Tebou denně víc a víc / patříme tvému příští vstříc; / přijď brzo, církev shromažď svou / na večeři tu nebeskou! / Ó, nemeškej, / ó, Jezu, nemeškej!