Text
1. TO jedno mějme
stále na paměti:
Jsme jednoho jen
Otce všechněch děti,
jenž z nebe svého
na nás v lásce patří,
sestry a bratři.
2. Toť jeho vůle
a náš svatý úkol:
stát k sobě v lásce,
k bratřím, ses trám vůkol!
Jen tím se naše
v Něho víra měří
a svět v něj věří.
3. Jak zástup prvních
Páně učedníků
byl srdcem, duší
jedno v svatém šiku,
dej Bůh, ať s námi
něco též se chvěje
tam z to ho děje!
4. Co v jedné touze
duší cítíme tu,
nechť v skutky přejde
ze zbožnosti vznětů,
že naší hlavou
Kristus, Pán náš, všudy,
my jeho údy!
5. Když jeden chléb tu
sytí duše naše
a spojíme hlas
k prosbám Otčenáše,
to jedno v nás nechť
smýšlení se vznítí:
vždy Páně býti!
6. A s bližními když
kolem Slova v tichu
se spolu sejdem
při jednom kalichu,
nechť dotkne se tu
srdcí lásky síla,
jenž Pánu žila!
7. Tvá láska, Jezu,
pronikni nám duší,
ať nejsme pouze
vyznavači hluší!
Ty buď náš pastýř,
duší našich rádce
a my tvé stádce!