Text

1. TO jedno mějme stále na paměti: Jsme jednoho jen Otce všechněch děti, jenž z nebe svého na nás v lásce patří, sestry a bratři. 2. Toť jeho vůle a náš svatý úkol: stát k sobě v lásce, k bratřím, ses trám vůkol! Jen tím se naše v Něho víra měří a svět v něj věří. 3. Jak zástup prvních Páně učedníků byl srdcem, duší jedno v svatém šiku, dej Bůh, ať s námi něco též se chvěje tam z to ho děje! 4. Co v jedné touze duší cítíme tu, nechť v skutky přejde ze zbožnosti vznětů, že naší hlavou Kristus, Pán náš, všudy, my jeho údy! 5. Když jeden chléb tu sytí duše naše a spojíme hlas k prosbám Otčenáše, to jedno v nás nechť smýšlení se vznítí: vždy Páně býti! 6. A s bližními když kolem Slova v tichu se spolu sejdem při jednom kalichu, nechť dotkne se tu srdcí lásky síla, jenž Pánu žila! 7. Tvá láska, Jezu, pronikni nám duší, ať nejsme pouze vyznavači hluší! Ty buď náš pastýř, duší našich rádce a my tvé stádce!