Ó, Jezu můj

1. Ó, Jezu můj, v tom blaho je a slast, smět život tak Ti denně k nohám klást, smět Tebe, jenž v mém srdci zvítězil, ctít, zvelebovat, chválit ze všech sil. Svou rukou kladu ve tvou zas, co slzy slasti kanou zpod mých řas. Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál a slavně doveď si mne ve vlasti jas. 2. Když zdálo se, že zhynu v hříších svých. Však Ty jsi do svých loktů milostných mne pojal, když jsem lkal a odpustil a nikdy mne z nich, nikdy nepustil. Svou rukou kladu ve tvou zas, co slzy slasti kanou zpod mých řas. Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál a slavně doveď si mne ve vlasti jas. 3. A na tom kříži, krváceje z ran, mne provázel jsi, přítel můj i Pán. Však nejen na něm – v srdci mém jsi dlel a mnohou moji prosbu vyslyšel. Svou rukou kladu ve tvou zas, co slzy slasti kanou zpod mých řas. Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál a slavně doveď si mne ve vlasti jas. 4. Smím nejen líbat roucha tvého lem, smím zvát Tě králem srdce, přítelem, smím zvát Tě štěstím na světě svým vším a slíbit: Nikdy se Tě nespustím. Svou rukou kladu ve tvou zas, co slzy slasti kanou zpod mých řas. Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál a slavně doveď si mne ve vlasti jas.