Text

1. Vím já jediný stromeček, je krásná oliva, na kterém milý slavíček velmi sladce zpívá; ach kdybych mohl viděti, a pod tím stromem slyšeti, hlas toho slavíčka! 2. Ratolesti toho stromu vždy se zelenají, široce na každou stranu větve rozkládají; dvanácte vrchů ten strom má, na kterém slavíček sedá, hlas libý vydává. 3. Ten slavíček nejkrásnější, o kterém já zpívám, je Pán Kristus nejmilejší, jehož slyšet žádám; jehožto hlas a řeč libá po všem světě se rozléhá, až srdce proniká. 4. Nic jiného na tom světě nežádá duše má. Ve dne, v noci, v zimě, v létě zalíbení své má vedle slavíčka milého, Jezu Krista, Pána mého, Krále nebeského.