Světlo světa osvěť mne

1. Světlo světa osvěť mne, abych sebe i Tě znáti, a u víře upřímné mohl Otcem nazývati, tak se v zdejším živobytí mohl k nebi připraviti. 2. Slovo tvé je pravdivé, / dejž ho dobře pochopiti / a zkoumati bedlivě / a z něho se naučiti, / jak mám najíti spasení, / jak ujíti zatracení. 3. Dej mi však nejen právě / slovu tvému rozuměti, / než pomáhej laskavě / známou cestou i kráčeti, / sic bych při tom svém umě ní / měl jen těžší provinění. 4. Kdo slovo následuje, / ten má jistě to poznati, / co ono těm slibuje, / jež ho budou ostříhati / a v něm najde i v soužení / pramen svého potěšení. 5. Pomáhej mi vzrůstati / ze dne na den v tvém umění; / buduli nalézati, / což těžkého k srozumění, / vzdal ode mne pochybnosti / a nauč poníženosti. 6. V světle svém mi, Pane, dej / patřit k cíli věčné slávy, / přesvědčit se pomáhej, / jak šťastný tvůj ctitel pravý, / který po věčnosti touží, / Bohu a ne světu slouží. 7. Nové přidej mi síly / slovem tvým se vždy říditi, / pobožně každou chvíli, / jako dítě tvé choditi; / tak mne v onom živobytí / světlo jasnější osvítí.