Ó, pojďte všichni ke mně

1. "Ó, pojďte všichni ke Mně, kdo pod svým lkáte jhem!" Tak do všech končin země Pán hlásat dává všem. Jak sladké slov těch znění o lásce, milosti, o hříchu odpuštění, věčné radosti! 2. „Ó, pojďte, poutníkové, kdož ve tmách bloudíte, a světlo k cestě nové v mém světle uzříte!“ Již duše prostá tísně, mrak rozplynul se v jas; již vlil zas v srdce písně ten Páně lásky hlas. 3. „Ó, pojďte, mdlí, a v boji kdož na smrt zranění, ze zsinalosti mojí vám lék již pramení.“ Toť blahé z nebe zvuky, ať boj si zuří dál. Pán posilní mé ruky, proč bych se koho bál? 4. Ó, slyš to všecka země, již spásy nastal den. „Kdož přijdou,“ Pán dí, „ke Mně, ty nevyvrhnu ven!“ Pán vykonal vše za mne, On můj již splatil dluh; nech svět má modly klamné, můj díl, můj Pán a Bůh!