Přes clonu hvězd

1. Přes clonu hvězd zrak vzhůru upínám, za třpytnou dálku mihotavých hvězd. Tam přebývá můj Ježíš Král, On jednou přijde, aby mne tam vzal. Tam k nebesům se táhne touha má: Jeruzalém mne očekává. Záři zlatou skrz mraky zřím. Tam budu věčně dlíti s Králem svým, tam budu věčně dlíti s Králem svým. 2. Již kyne vstříc ten věčný domov nám, kde naplní se tužeb hlubiny. Tam uvítá nás Ježíš sám, náš drahý Pán a Přítel jediný. Tam k nebesům se táhne touha má: Jeruzalém mne očekává. Záři zlatou skrz mraky zřím. Tam budu věčně dlíti s Králem svým, tam budu věčně dlíti s Králem svým. 3. A proto s Ním chci kráčet světem dál, byť zdálo se, že štěstí nepřeje. Mým vůdcem je Pán Ježíš, Král, On učí zvládnout žití peřeje. Tam k nebesům se táhne touha má: Jeruzalém mne očekává. Záři zlatou skrz mraky zřím. Tam budu věčně dlíti s Králem svým, tam budu věčně dlíti s Králem svým.