Text

1. Kdo je zván, kdo je zván, když jsem víc než sám, kdo tě nahradí, nahradí. Naslouchám, tiše naslouchám kroky Tvé až Tě prozradí, prozradí. Volám k tobě Boží světlo, chladným srdcím dáváš teplo, žebrákovi dobrou zprávu, spatří Tvoji moc i slávu. Připoután, k noci připoután ráno Tvé vyhlížím, vyhlížím. Nezoufám, ne, já už nezoufám, už se rodí den, jenž mi Tě přiblíží, přiblíží. Co dnes žádáš, Pane, kudy mám jít, abych bral, dával i nechal se bít, abych vnímal, že už začínám žít život Tvůj. Co jen žádáš, mám chtít palác či stáj, a kolik štěstí snad jen andělé znaj kolik lásky, abych mohl žít ráj, život Tvůj. Pomoz mi vstát a jít. Nauč mě z květů pít. Zpívat, jak ptáci zpívají, paprskem lásky být. Nauč mě nést svou tíž, nauč mě vzlétnout výš, básně číst z křídel motýlů, stále Ti chci být blíž.