Text
1. Kdo je zván, kdo je zván,
když jsem víc než sám,
kdo tě nahradí, nahradí.
Naslouchám, tiše naslouchám
kroky Tvé až Tě prozradí,
prozradí.
Volám k tobě Boží světlo,
chladným srdcím dáváš teplo,
žebrákovi dobrou zprávu,
spatří Tvoji moc i slávu.
Připoután, k noci připoután
ráno Tvé vyhlížím, vyhlížím.
Nezoufám, ne, já už nezoufám,
už se rodí den, jenž mi Tě
přiblíží, přiblíží.
Co dnes žádáš, Pane,
kudy mám jít, abych bral,
dával i nechal se bít,
abych vnímal,
že už začínám žít život Tvůj.
Co jen žádáš,
mám chtít palác či stáj,
a kolik štěstí snad
jen andělé znaj kolik lásky,
abych mohl žít ráj, život Tvůj.
Pomoz mi vstát a jít.
Nauč mě z květů pít.
Zpívat, jak ptáci zpívají,
paprskem lásky být.
Nauč mě nést svou tíž,
nauč mě vzlétnout výš,
básně číst z křídel motýlů,
stále Ti chci být blíž.