Když zřím ten divuplný kříž

1. Když zřím ten divuplný kříž, co skonal na něm slávy Král, vím, to je víc než světa říš, a vše, co mé, bych v oběť dal. 2. Bůh chraň, bych kdy se chlubit měl, leč smrtí Krista Ježíše; já odmítám vší chlouby dech, z níž pocta Jemu nedýše. 3. Bychť vládl říší ohromnou, to za dar chudý pokládám; za lásku tak nevýslovnou dám duši, život, vše, co mám.