Buď mi vítán tisíckráte

1. Buď mi vítán tisíckráte, jenž mě rád máš zas a zas, Jezu můj, jenž rány klaté snášels pro mne ve zlý čas! Ach jak já se dobře mám, nábožně, když přiklekám ke kříži, kde tiše zmíráš a mě láskou obestíráš. 2. Jezu, k Tobě láskou hořím, tvých já sobě vážím ran, před tvým křížem v prach se kořím, Tebou bohat, jenžs můj Pán! Kdo jen může pochopit tvojí vřelé lásky cit? Tvoje pro nás lásky plání nemá nikde porovnání. 3. Uzdrav mne, ó, spáso duší, v čem jsem chor a chřadnu již; odvrať vše, co štěstí ruší a mně brání k Tobě blíž. Adamův čím vinen pád, čím jsem zhřešil nastokrát! Tváli svatá krev mě skropí, vždy zas zdráv se duch můj vzchopí. 4. Vpiš mi v srdce, Jezu, rány, jež jsi za mé hříchy nes’; dej, by byly vzpomínány vždycky vděčně, také dnes! Ty jen štěstím mým jsi sám, v Tobě radost duše mám; u tvých nohou hřích svůj skládám a tvé přízně sobě žádám. 5. V náručí Tě vroucně svírám, kéž bych mohl stále jen! Když svou vírou k Tobě zírám, shlédniž na mne spokojen z kříže svého temene a má žalost pomine, díšli, Beránku ty tichý: Já, já shladím tvoje hříchy!